Kapitola 1. - Snem zmatená

14. května 2008 v 20:52 |  Až spadnou hvězdy-by Athea and me
Tramtadadá... =oD Mám další kapitolku k ASH. Mno nevím, jak se bude líbit, je spíš taková mezidějová a informační, řekla bych... Jsem s ní celkem spokojená, ale... Zákeřné slovo "ale" se vtírne všude... =o) Sice jsem s kapitolkou spokojená (není sice extra-ultra dlouhá), ale něco v ní postrádám. Nevím co, ale prostě to není ono.
Ju jinak ještě jedna information. Nevím, kdy něco dalšího přibude, protože se blíží konec školy (sice pomalu, ale jistě) a já se musím trošku více učiti O=o), tak nevím jak to bude s časem. Myslela jsem, že něco spackám o víkendu, ale v sobotu doma nejsem a v neděli nevím, mno... Ještě prostě uvidím. ;o)
Ju jinak prosím o komenty a další kapitolka jest na Athy, takže zlatí, doufám že se bude líbit... ;o) Aji vám ostatním...

Od doby, kdy jsem se dozvěděla, že budu studovat na škole čar a kouzel se mnohé změnila, avšak já zůstávala skoro pořád stejná. Byla sice pravda, že jsem občas měla proříznutý jazyk a drzé chování, ale nikdy jsem se za to nestyděla. Byla jsem taková a vždy taková budu. Poslední dobou jsem se stále utápěla v minulosti, kterou jsem vlastně ani neměla. Měla bych mít minulost jako každé normální dítě, ale to ne. Já musela být vždy jiná, nebo alespoň částečně. Neměla jsem dětství s rodinou a neměla jsem zde ani kamarády. Většina holek je obklopena kamarádkami, ale já mezi ně nepatřím. Mou jedinou kamarádkou navždy zůstala Penny, to jen s ní jsem se cítila přátelsky a upřímně. To ona byla oporou, které jsem věřila. Nechápu to, vlastně nikdy jsem to ani nepochopila. Od té doby, co si mne poprvé odvedli jsem nebyla schopna najít si další přátele. Jako bych byla k Penny připoutaná, jako bychom byly opravdové sestry. Ano, přiznávám se, Penny není má sestra. Je to má nejlepší kamarádka, kterou jsem kdy mohla mít, ale můj vztah k ní je sesterský. Já totiž nemám žádné sourozence, mám jen ji. To jen díky ní jsem vlastně taková jaká jsem, někdy nevím, co bych si bez ní počala. Je sice pravda, že když jsem nastoupila na tuhle školu náš vztah trochu ovadl, ale na druhou stranu se i upevnil. Jenže tenkrát, když jsem se dozvěděla, že jsem čarodějka vrhla na mě jakousi kletbu. Ano, bylo to tak a nadále to i tak zůstává. Tím, že nás od sebe oddělili, jako by nás vrhli do propasti samoty a prázdnoty. Díky tomu jsem si těžko vybudovávala přátelství. Kletba, která mě pronásledovala dnem i nocí...
oOo
Uběhlo již pět let, co jsem zde a mám pocit jako by to bylo věčnost. Studuji již šestý rok, ale co se vůbec děje?
oOo
Již jsem skoro usínala, když mě cosi polechtalo na tváři. Vlastně ani nevím, jestli se to něco mne dotklo, či to byl už přicházející sen, ale bylo to jako by mnou projel elektrický šok. Urychleně jsem vstala a jak nejrychleji to šlo, opustila jsem ložnici a již spící spolubydlící. Rychlým krokem jsem si to rázovala přímo do společenský místnosti, kde nikdo nebyl. Oheň v krbu pomalu uhasínal a jakoby s plamenem uhasínala i má naděje? Ale naděje čeho? Naděje, že budou lepší zítřky? Ta naděje vyprchala již dávno, i když možná malinkatý plamínek stále oblizoval mou nejistotu... Prsty se mi klepaly a já ani nevěděla co dělat. Po té, co jsem zmizela z pokoje, jsem nevěděla co mám dělat. Jen jsem věděla, že nesmím v pokoji na dále zůstat. Ale jen vědět proč...
"Co ty tady děláš?" Zeptal se někdo za mnou a i kdy bych se neotočila, věděla bych přesně kdo to je...
"Já?" Zeptala jsem se skoro neslyšně. Díky bohu za tmu, jinak by asi bylo vidět jak se mi kolena znatelně roztřásly. Ale já nemohu za to, co se mnou jeho přítomnost dělá.
"Ne ta za tebou." Usmál se ironicky, čímž mi trochu dodal ztracenou sebejistotu.
"Vtipný, Pottere." Ušklíbla jsem se typicky. "A proč bych ti měla říkat, proč tu jsem?"
"Jen tak jsem se zeptal." Odvětil James.
"Jasně." Odvětila jsem jen tak, protože jsem nevěděla co více říct. "Tak já asi půjdu." Řekla jsem a měla se k odchodu.
"Nechci ti nic říkat, ale vchod do dívčích ložnic je támhle." Upozornil mne.
"A kdo říká, že chci jít do ložnice?" Ušklíbla jsem se posměšně a odešla jsem portrétem pryč.
Sice jsem chtěla být v jeho společnosti a jeho blízkosti, ale nešlo to. Kdybych chtěla, jako že chci, tak to prostě nejde. Je to jako hotová bariéra, neviditelná zeď či co mne od něj dělí. On má srdce pro jinou, a co mi zbývá? Jedině mu to přát, jenže to nejde. Nejde, když to vidím...
"Ostenová? Proč?" slyšela jsem jak se otvor v portrétu otevřel a James vyšel ven za mnou.
"Co proč?" Nechápala jsem a i proti své vůli jsem zastavila.
"Proč jsi taková?" Vypálil James nečekaně a rentgenoval mě pohledem. Viděla jsem jeho oči matně, díky tmě, která pohlcovala téměř vše.
"Jaká taková? Já se tě taky mohu zeptat, proč jsi takový a jak bys mi odpověděl?" začala jsem klidně. "Každý jsme nějaký."
"Ale ty nemáš chování Nebelvíru." Obvinil mě James.
Jen jsem otevřela pusu a zase jí zavřela. Abych řekla pravdu, trochu mě tím naštval. Vlastně ne trochu...
"Jasně, Pottere, hlavně že ty jsi nevinnost sama, co? Nevím co tě chytlo, ale mě z toho vynechej." Prskla jsem na něj naštvaně a otočila jsem se.
"Promiň. Nechtěl jsem to říct, tak jak to vyznělo." Omlouval se Potter narychlo, ale u mě si to zavařil.
"Ne? A jak jsi to teda myslet? Pottere, neštvi mě!" Otočila jsem se a zahleděla jsem se do těch nádherných oříškových očí. "Jestli chceš slyšet pravdu, tak poslouchej. Máš pravdu, nejsem správná nebelvírka. Když mě klobouk zařazoval, tak měl docela těžké dilema. Rozhodoval se mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Dobrý ne? Tenkrát jsem nevěděla, co chci, ale teď bych byla radši ve Zmijozelu. Tam nasadí chladnou masku a jsou to oni, ale udělat to v Nebelvíru, pouhá kamenná tvář stačí a jsem za blba. Začnou obskakovat, proč ten smutek a většina se na mě kouká jestli jsem normální. Závidím zmijozelském, že můžou být takový jací jsou. Nasadí svou kamennou masku a jsou to oni." Můj tón hlasu se nebezpečně zvyšoval a já skoro křičela.
Potter na mě chvíli koukal, nevím co bylo v jeho očích - byla tma, ale bylo mi to jedno. Otočila jsem se na odchod, ale zastavila mě jeho ruka, která mě uchopila za paži.
"Omlouvám se." Řekl a odešel.
Co si k sakru myslí, že dělá? A co dělám já?
Najednou jsem se rychle posadila na posteli a zamrkala po místnosti. Byla jsem v pokoji, ve své posteli a kolem mě samá tma. Sen, byl to jen sen... Ale divný sen. Dost divný na to, abych nad ním stále přemýšlela. Chtěl mi tím ten sen něco říci? Začínám být paranoidní.
Položila jsem si hlavu na polštář a čekala jsem až mi další sen zaťuká na mé oči...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lia Lia | 14. května 2008 v 21:24 | Reagovat

noo teeeeeeeeeda..vemi zvlastne...neviem co si mam o tom mysliet..ale som velmi zvedava......

2 jaja jaja | 14. května 2008 v 21:52 | Reagovat

kapitolka je krasna..ale je to naozaj zvlastne..ale paci sa mi to..som zvedava na pokracko :)

3 Leenikk Leenikk | Web | 15. května 2008 v 14:48 | Reagovat

No teda, drsne! Jsme moc zvedava co je to za kletbu! A konecne zas epovidkakde neni po usi zamilovana so Siriho! :))

4 meg meg | Web | 15. května 2008 v 16:13 | Reagovat

teda fakt strašně zajímavý, takové orihinální a strašně dobžře napsané, úplně tam cítím ty pocity...nádhera

5 Kayla Kayla | 15. května 2008 v 16:15 | Reagovat

nadhera moooooooos se ti povedlo.Nemam slov proste naprosto uzasny.Uz se strasne tesim na dalsi kapitolu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

6 Eliota Eliota | Web | 16. května 2008 v 20:20 | Reagovat

Krásné! :) Moc se mi to líbí, jen tak dál!

7 Illandris Illandris | Web | 16. května 2008 v 23:44 | Reagovat

Páni, vážně se ti to  povedlo a je to moc pěkně napsaný. Těším se na další kapitolku:)

8 Merisa Merisa | Web | 17. května 2008 v 18:57 | Reagovat

chjo, to bylo krátký :´( ale moc hezky napsaný, těším se na pokračování ;)

9 Lazy Lazy | 18. května 2008 v 10:00 | Reagovat

ahojky mám novej blog kde se dá koukat na spoustu filmů sou tam i seriály a filmy na přání napiš mi a já ti ho najdu jestli chceš jukni se http://lilolilolilo.blog.cz/

10 cassiopea cassiopea | Web | 18. května 2008 v 13:19 | Reagovat

krátke, ale krásne!

rýchlo ďalej!

11 Tlouie Tlouie | 18. května 2008 v 17:27 | Reagovat

ahojky, nechtěla by si spřátelit?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama